Ročník 2026 se točil celý kolem kancelářských sponek. Kancelářskými sponkami to začalo už v propagaci. Konkrétně kryptickými otázkami o kancelářských sponkách v historii. Třeba proč jsou kancelářské sponky zmíněné v Eposu o Gilgamešovi.
Ročník 2026 se točil celý kolem kancelářských sponek. Kancelářskými sponkami to začalo už v propagaci. Konkrétně kryptickými otázkami o kancelářských sponkách v historii. Třeba proč jsou kancelářské sponky zmíněné v Eposu o Gilgamešovi.
Účastníci na startu dostali řetěz z kancelářských sponek a vydali se tramvají č. 12 na daleký sever na výpravu ze hledáním mytických sponek. Na sponkovém řetězu byla přivěšená písmena, ale některá chyběla. Celkový počet písmen opovídal počtu zastávek z Komárova na Technologický park, z jedné konečné na druhou konečnou.
Na zastávkách odpovídajících chybějícím písmenů účastníci museli vystoupit, naskenovat QR kód a získat jednoduchou šifru. Odkaz vedl na obrázek názvu zastávky seskládaný ze sponek. Někde v nápisu bylo schované číslo a bylo potřeba vzít z názvu zastávky písmeno na dané pozici. To bylo chybějící písmeno do řetězu sponek. Po doplnění všech chybějících písmen jim vyšlo, že mají jít k medláneckému návrší.
Na Medláneckém kopci dostali účastníci plastovkou kostku (přesněji rhombikuboktahedron) a digaram s různými barvami a písmeny. Ti pozorní si všimli, že natoční kostky ovládá barvu světla v dálce. Pak už šlo jen o to, zjistit jaká stěna kostky odpovídá jakému poli v diagramu (Schlegelově diagramu) a přečíst písmena odpovídající stěnám kostky označených čísly. To už dalo heslo harfeník.
Po vyřešení nedostali mýtickou sponku, pro kterou si přišli, ale ošklivou sponku se čtyřmi ohyby a vzkazem, že původní sponka byla ukradena a bude zničena.
Na Střeleckém kopci na účastníky čekalo kermické prasátko. Na jeho povrchu byla na první pohled nesmyslná změť čar. Když se účastníci podívali otvorem dovnitř prasátka, uviděli, že není prázdné. Nějakým způsobem z něj museli dostat překladovou tabulku a další čtyřohybovou sponku se stejným vzkazem. Podle překladové tabulky už čáry na povrchu identifikovali jako runy navlečené na jedné dlouhé čáře od rypáku prasete po ocásek. Pak už stačilo je jen v tomto pořadí přečíst a získat výsledek kladivo.
Na stanovišti číslo 4 se účastníci pokusili ukořistit sponku první programátorky, Ady Lovelacové. Nejdřív museli rekonstruovat soustavu tří rovnic se třemi neznámými z indicií, které dostali. Výsledek soustavy kódoval RGB kód barvy, kterou bylo potřeba najít na v různobarvně nalakovaných nehtech strážkyň sponku. Písmena na nehtu dané barvy už odkazovalo na heslo letargie.
Samozřejmě sponku Ady Lovelacové účastníci od strážkyň nedostali, protože se opakoval přesně stejný scénář jako na minulých stanovištích.
Ve vybydlené chatě účastníci uslyšeli nahrávku o počátku světa. Na počátku měl Bůh svoji trojohybovou sponku. Luciferovi se to nelíbilo a stvořil si svoji sponku čtyřohybovou. Původně byly sponky používány ke spojování dimenzí, ke spojování s nebem či peklem, ale lidé postupně na tuhle jejich funkci zapomněli.
Na pozadí nahrávky se ozýval zvuk kláves starého telefonu (přesněji řečeno tónová volba). Vyžadovalo jistou dávku trpělivosti a hudebnícho sluchu pípání dekódovat na heslo protiklad.
Na úpatí Palackého vrchu v pozůstatcích lomu účastníci po nějaké chvíli našli křídou kreslené pravěké malby na skále. Zobrazovaly zvířata prchající od pekla reprezentovaného čtyřohybovými sponkami k ráji se sponkami se třemi ohyby. Výběr zvířat nebyl úplně náhodný. Byl tam velký a malý mamut, dvě vačice, šavlozubý tygr a veverka, což přesně odpovídá hlavním postavám filmů Doba ledová. Šipka ukazovala na velkého mamuta, který se v animáku jmenuje Manny.
Důstojník Třetí říše přivítal účastníky na tomto stanovišti. Povídal o tom, že Německo se pokoušelo otevřít pomocí čtyřohybových sponek bránu do pekla, ale že se jim to naštěstí nepovedlo. Předal účastníků několik airsoftových kuliček. Na povrchu kuliček byla deformovaná písmena slova peklo (po úpravě Karel).
Na kraji remízku uprostřed pole účastníky lákal připravený piknik. Poté, co se občerstvili, svíčky je zavedly doprostřed remízku, kde moudrý stařec zrovna provozoval něco jako ezoterický trh. Vysvětlil jim, že ve světě je křehká rovnováha mezi čtyřohybovými a trojohybovými kancelářskými sponkami. Pokud bude čtyřohybových sponek více, otevře se brána do pekla. Poté účastníkům za jednu sponku prodal heslo párek.
Na tomto stanovišti se účastníci dozvěděli, že jejich rozhodnutí koupit si na minulém stanovišti řešení za jednu sponku mělo nedozírné důsledky. Stařec sponku zničil a tím se rovnováha převážila na stranu čtyřohybových sponek a otevřela se brána do pekla. Na účastnících bylo, aby bránu našli, a situaci vyřešili.
Šifra vypadala jako kus papíru posetý písmeny. Bylo potřeba papír poskládat tak, aby se vždy složilo k sobě rozpůlené písmeno. Potom už jenom rozstřihnout podle naznačených čar a zase rozložit. Po rozložení byla v papíru díra v podobě démona i písmena na pozadí byla střihem spojena do slova démon.
V chatě ležela kouzelná hůlka a několik papírů se šifrou. Z indicií skrytých v textu bylo potřeba vydedukovat tvary, které je potřeba kouzelnou hůlkou nakreslit. Poté, co účastníci tvary nakreslili, dozvěděli se heslo pohrabáč, které je dovede za Luciferem. Prošli branou do pekla a peklem pokračovali dál.
Na stanovišti účastníky přivítal Lucifer. Souhlasil, že zavře bránu do pekla, ale po účastnících chtěl, aby nad ním vyhráli hru, kterou ještě žádná duše nevyhrála. Hráli upravenou válku s kartami, u kterých ale nevěděli jejich hodnotu. Informaci měli jen od hrací desky, která vyhodnocovala, která karta je vyšší. Když zjistili hodnoty všech karet, zahráli tajnou sekvenci, která garantovala výhru a Lucifera porazili.
Lucifer slib dodržel a peklo zavřel. Účastníci ale bohužel zůstali uvnitř. Lucifer je poslal za pekelnou uklízečkou, která jim měla vysvětlil jejich práci v pekle.
Uklízečka účastníkům prozradila, že i když je peklo zavřené, pořád se dá uniknout kanálem, kterým vylévá špínu na zem. Poté, co účastníci prolezli tunelem Mnišího potoka až skoro ke Svratce, byli konečně volní.